Ráno dorazí Bohouš s Katkou a Davidem, vyzvednou mě a vydáme se na týdenní cestu k domovu. Z té pak ještě možná nějaký článek sesmolím, ale myslím, že už můžu shrnout mou měsíční vědecko výzkumnou stáž tady.
Z vědeckého hlediska nic moc…teda pro mě…bez internetu se těžko bádá…ale natiskl jsem si plno článků, všecko v nich podtrhal, takže nějakou vědomost jsem snad získal;) Kosovci nepochápali že jsem tady jako student, takže jsem měl tři přednášky pro studenty. Murat říkal že byli happy, ale mám trošku obavy, že to bylo kvůli tomu že se nemusijou učit. Na jejich prázdných tvářích totiž nebylo vidět porozumění anglickému jazyku.
Ale nakonec to z vědeckého hlediska úplně provar nebyl. Zachránila to moje návštěva Skopje, kde jsme se s Prof. Idrizim rozhodli pokusit se navázat nějakou kooperaci, projekt nebo tak. Takže minimálně jeden dobrej kontakt ze stáže vypadnul. No a pak taky poznání, jak vypadá studium na vysoké škole v Kosovu. Což je jistě přínosný poznatek.
Z hlediska organizace to byl provar maximální. Pravda je že pro mě poslali drivera na letiště a zadarmo mě ubytovali (což vyplývá z CEEPUSU), ale komunikace s nimi neuvěřitelně složitá. Pak to tady nemá vypadat tak, jak to vypadá, když nadělají takových cavyků kvůli jednomu studentovi a 250 EURám. Jídlo co jsem měl mít v menze jsem neměl, papír s podpisem jsem dostal poslední den po týdnu mejlování a urgování…no a peníze, co jsem měl dostat stále nemám. A to jsem si založil účet v Raiffeisen Kosovo kvůli tomu. Hlavně že jsem si třepal rukou s ministrem, děkanem, proděkanem atd….Ubytování bylo v pohodě….s tím nemám absolutně žádný problém…až na jeden zásadní…v kabelech dosud není napuštěn internet a wifi je tady tragická. Hned by to bylo o něčem jinym to studium tady, kdybych nemusel kvůli internetu sedět na chodbě v koutě a chytat 10Kb/s….
No a z hlediska turistického to tady bylo super. Myslím, že během takových pěti deseti let tady bude turistů mraky. Minimálně třeba v Prizrenu určitě. Na to, jak je to maličká zemička, tak toho může nabídnout fakt hodně. Spoustu srbských památek (kláštery a tak), spoustu otomanských (mešity, pevnosti, hammamy…) ale hlavně krásnou přírodu. Bohužel pokud chcete přírodu najít, musíte obvykle projít přes nechutnou skládku. No a já jsem se pokusil to tu projezdit důkladně, takže kromě Mitrovice jsem byl ve všech městech, kde je aspoň něco pro turisty…viděl jsem všechny čtyři památky UNESCO, co tady mají. Myslím, že by si jich ale měli víc vážit a víc se o ně starat. Třeba kostel v Prizrenu je v hrozném stavu, a pouze omotanej žiletkovým drátem aby ho lidi nezničili ještě víc. No a průvodce vyjmenovává TOP 10 Kosova, z nichž uvidím 9. Poslední je hiking v horách kde jsou miny. Takže myslím, že zemi jsem poznal docela důkladně.
No a z hlediska gurmánského mám rozpolcené názory. Jídlo v hospodách a fastfoodech super. Na naše poměry levné, velké porce, jídla, která u nás neznáme…super. Akorát po tom měsíci už chytám alergii na ty placky, co ke všemu dávají. Jakdyby neuměli uvařit zemák nebo rýži. Oproti tomu jídlo v obchodech je strašné. Pokud teda cíleně nehledáte to nejdražší. Třeba hovězí salám 400 nebo 500g za 60 centů je běžná věc. Já jsem zvyklej na párky z Alberta za 12 kč, ale toto byl odpor. Půlku jsem vyhodil. Stejně jako když si koupíte kabanos…hrůza…u nás jsou ty levny aspoň namlety tak že nevidíte co je vevnitř…tady ne. Ale samozřejmě mají i dobré věci. Jenom je jich v obchodech menšina a stojí dvojnásobek minimálně. Třeba Bosenský Sudžuk (klobása) je super. Skoro jak čabajka. Jo a pivka tady mají dobrý. Finálním vítězem se stala místní Peja, následovaná Albánskou Tiranou a Ereniku.
No a celkově jsem rád, že jsem sem jel, ale příště pojedu někam jinam ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat